Domácí vzdělávání (v českém školním prostředí pod názvem "individuální vzdělávání") je alternativní formou vzdělávání. Dítě vyučují obvykle jeho rodiče a nebo...
Historie
Domácí vzdělávání vychází z nejpřirozenější výuky v rámci rodinné, nebo kmenové komunity. Domácí vzdělávání bylo a je běžné na celém světě (například Japonsko, USA, Velká Británie atp.) V USA se podíl této formy vzdělávání v posledních letech výrazně zvyšuje, v roce 2016 bylo v této zemi vzděláváno doma 2,3 milionu dětí.
V Evropě se s ním setkáme téměř ve všech státech (výjimku tvoří Německo, kde bylo ukončeno ve třicátých letech). V mnoha zemích je možné děti vzdělávat individuálně i na středoškolské úrovni (Velká Británie, USA). Takovým individuálním žákem byl například spisovatel Clive Staples Lewis, Christopher Paolini a další.
Současnost
Během posledních desetiletí měla idea domácího vzdělávání své stoupence i své odpůrce. Obdobné je to i dnes. Stoupenci argumentují např. tím, že domácí vzdělávání je velmi efektivní formou výuky, protože se může postupovat pro žáka optimálním tempem a mohou se využívat pro žáka optimální pedagogické metody. Odpůrci se nejčastěji obávají o „dostatečnou socializaci“ doma vzdělávaných dětí. Tyto námitky však nejsou potvrzené. Zapojení dětí po ukončení "domácí školy" do standardní školní docházky probíhá normálně.
